Koněpruské jeskyně

V sobotu jsme si udělali výlet do Koněpruských jeskyní, které se nacházejí v chráněném území Českého krasu.
Mnohotvárná a fascinující krajina Českého krasu vznikla kombinací darů přírody a urputným těžařským úsilím, které provází tuto lokalitu odnepaměti. Je to zejména koněpruský bílý vápenec, který byl a zůstává po staletí velmi žádanou surovinou. Těžil se zde ale i růžový vápenec, mramor a kámen pro zdění budov či pro sochařské a umělecké práce.
Využívání vápenců Českého krasu má za sebou historii trvající nejméně 4000 let. Nejstarší těžba pravděpodobně sahá až do doby železné. První doložené historické záznamy najdeme v dobách Jana Lucemburského a zejména pak za éry Karla IV. Po celé toto období se těžilo spíše příležitostně a mnohdy s velkými přestávkami.



Vchod do jeskyní se nachází asi 50 metrů nade dnem bývalého Houbova lomu a vede k němu příjemná, upravená cesta přímo z parkoviště.


Vchodem se vstupuje do středního patra jeskyní, kde hned zpočátku zaujme Spallanzaniho jeskyně svým vysokým a klenutým stropem a krápníkovým útvarem zvaným Věčná touha.


Projdeme síní U Labutě a už naše oči spočinou na dalším krásném útvaru - krápníkových varhanech. První průvodci zde prý dokonce vyťukávali na stalaktity jednoduché melodie k velké radosti návštěvníků.


Prohlídka dále pokračuje do síně, pojmenované po lomařském mistru Marešovi, jednomu z těch, kterým vděčíme za znovuobjevení Koněpruských jeskyní.
Kolem Letošníkovi propasti a navazujícím okruhem Staré chodby se dostaneme až do tzv. Proškova dómu, který je určitě tou nejkrásnější jeskynní prostorou Koněpruských jeskyní. Proškův dóm se pyšní kromě jiného zejména proslavenou krápníkovou výzdobou - tzv. Koněpruskými růžicemi.


V následujícím Pustém dómu nedostatek krápníkové výzdoby plně nahradí zajímavý výklad k řadě kosterních nálezů zvířat a dokonce i k několika ostatkům pravěké ženy.


Následuje Petrbokova jeskyně, kde byla v únoru 2007 objevena další část podzemního systému, kterou můžete spatřit okénkem v podlaze. Prohlídka se blíží ke svému konci stoupáním po točitém schodišti do svrchního patra jeskyní, tzv. Mincovny, odkud se vychází ven.
PS: Kdyby se Vás někdo ptal, schodů je 83! Pokud je totiž nespočítáte, hrozí Vám, že je budete muset jít znova ;-))









(text vypůjčen z těchto stránek, tam se i dozvíte více..ZDE.tímto moc děkuji